Přemýšlet nebo prožívat?

Blog

Svět je plný vjemů, jsme neustále zahlceni, kolem sebe vidíme spoustu reklam, billboardů, přeplněných výloh, vyskakujících oken na internetu, tolik informací všude kolem… rádio, televize, internet, noviny, časopisy… přehlcenost.

Tato upoutávání naší pozornosti nám ovšem neposkytuje dlouhodobější uspokojení, naopak stále jsme hladoví po nových  a dalších informacích a vizuálních upoutávkách. Máme pocit nenaplněnosti a naše nespokojenost začíná růst. Balancujeme mezi stálým hledáním a uchopováním a stáváme se vyčerpaní.

Společnost nás odnaučila zaměřovat se na to, co prožíváme a cítíme, na to, co má pro nás hojivé a naplňující účinky. Málokdy se soustředíme na to, co právě cítíme a přitom zde je naše skutečné naplnění. Naše nespokojenost vede k dalšímu přemýšlení o tom, co vidíme a slyšíme a co nás nedokáže naplnit, tak se začínáme točit v začarovaném kruhu. Neustále vytváříme proud myšlenek o obrazech, který se zdá být nekonečný. V naší společnosti je to naučené upevňování si vlastního já, které požaduje něco vlastnit, mít a neustále něco dělat.

Stejný případ nastává, když se snažíte meditovat a neustále vám naskakují nějaké myšlenky, z meditace máte polovinu, pokud se vám vůbec podaří, jelikož namísto prožívání a prociťování vlastního stavu, vlastního já, neustále přemýšlíte, jelikož máte pocit, že musíte něco dělat. V meditaci vás také může popadnout netrpělivost nebo myšlenky typu: k čemu při ní dojdu? což ve výsledku vede ke zklamání, jelikož při přemýšlení nedojdete v meditaci k ničemu.

Meditace a relaxace naší potřebu přemýšlení a dělání zpomaluje, uklidňuje mysl a pozoruje pocity. Pokud vám nejde přestat vytvářet mentální obrazy, zkuste své myšlenky pouze pozorovat a představujte si je jako vlnu, která se zvedá a klesá podle toho, jak je myšlenka zabarvená a snaží se upoutat naší pozornost.

Toto uvědomování si přicházení a odcházení myšlenek a obrazů je pro naší mysl velmi důležité. Díky uvědomování se můžeme postupně naučit nepodlehnout přehlcenosti tak, abychom z ní nebyli nakonec vyčerpaní a odprostíme se od části mysli, která chce stále něco dělat a hýbat se.