Díky svým zkušenostem, které v práci s lidmi získávám, a také díky sobě samému, jsem si všiml, že lidé, i přesto že úspěšně definují své cíle, jich váhají z nějakého důvodu dosáhnout. Brání se jim a mají z něčeho strach.
Jeden z mých oblíbených NLP modelů zní takto: ,,Vědomě – Nevědomě”, který nám říká, že je naše podvědomí tisíckrát silnější než vědomí, které je omezeno pouze sedmi skupinami informací, jimž v té chvíli dokáže věnovat pozornost.
Kdybych vás teď požádal, abyste věnovali pozornost ukazováku levé ruky nebo pravému chodidlu, určitě si začnete všímat, jaký pocit v těchto částech těla máte. Byli jste si vědomi tohoto pocitu před tím, než jste se začali na něj soustředit? Naše podvědomí si to všechno ,,poznamenává” a ovlivňuje nás bez našeho vědomí. Také naše obavy, které jsou uloženy v našem podvědomí, ovlivňují naše rozhodování a chování. Prvním krokem k jejich překonání je uvědomění si, čeho se bojíme, tzn. staneme se vědomi těchto obav.
Jaké jsou nejčastější obavy, které by vás mohly rušit (což byste si měli uvědomit)?
1. Strach ze ztráty svobody – tímto nemyslím fyzickou svobodu, ale strach z otázky, co se stane, když byste ztratili kontrolu nad svým životem. Tento strach může začít od malých věcí, např. když nás rodiče jako malé děti poslali do pokoje a zakázali nám jít ven, dokud nedoděláme úkoly. Dále to může být strach z manželství, kdy se obáváme, že nebudeme mít svobodu dělat všechny ty věci, o kterých jsme snili a partner nám v nich bude překážet.
2. Strach z neznáma – abychom se pohybovali kupředu, musíme vědět, co nás tam čeká. Když to totiž víme, dokážeme kontrolovat situaci. Mnozí z nás jsme se jako děti báli tmy, a to především proto, že jsme nevěděli, co se za ní skrývá. Tak je tomu i dnes. Když nevíme, co se stane na konci temné chodby, cítíme silné nutkání na tomto místě nebýt.
3. Strach ze samoty – to je ten hrozný pocit, který se objevuje z nedostatku interakcí s jinými lidmi. Byl založen evolučně: jsme-li ve skupině, tím větší máme šance na přežití. Dnes je tento strach spojený s obavou, že uděláme něco, čeho se nikdo nevšimne. Nebo že nás někdo kvůli našemu činu opustí. Myslíme si, že by naše činy měly mít smysl a jiní lidé by si jich měli všímat.
4. Strach z výsměchu – nebo strach z kritiky. Je způsoben naším společenským strachem, že ostatní o nás nemají dobrou představu. Například strach z mluvení na veřejnosti. Obáváme se, že uděláme něco, kvůli čemu si z nás budou dělat ostatní legraci. Pozornost směřovanou na nás nemáme rádi právě z těchto negativních důvodů, kdy si nás ostatní servírují na tác.
5. Strach ze zklamání – strach, že zklameme jiné lidi, nebo v mém případě ještě hůř, že zklameme sami sebe. Strach ze zklamání je frustrující, protože jsme nesplnili určitá očekávání. Tento pocit je často doprovázen smutkem, ve kterém se ptáme, zda vlastně naše rozhodnutí byla správná. ,,Kdybych to udělal jinak, byl by ve výsledku rozdíl?’’
6. Strach z konfliktu – většina z nás nemá ráda konflikty. Místo toho, abychom o problému mluvili přímo, snažíme se být raději „zdvořilí“. Na konci promlouváme frustrovaně sami k sobě nebo k jiným osobám. Jedním z důvodů, proč máme z konfliktu strach, je to, že se bojíme vlastní reakce, že zešílíme a uděláme něco nekontrolovatelného, čeho budeme později litovat.
7. Strach z odmítnutí – je jeden z hlavních důvodů, proč se lidé chovají tak, jak se chovají. Snažíme se (často slepě) sledovat činnost druhých jen proto, aby nás nevyloučili. Strachem z osamělosti máme tendenci ospravedlňovat svou existenci přijetím ostatních. To je jeden z důvodů, proč tolik mladých lidí začne kouřit cigarety. „Hřebík, který je nejzjevnější, vždy bude zaťukán jako první.“
8. Strach z neúspěchu – tento strach může znamenat mnohem více. Když si myslíme, že nežijeme tak, jak bychom chtěli, že se nám v našich záměrech nedaří, že jsme bezmocní, nebo v nejhorším případě, že jsme se dotkli dna. Hlavní důvod tohoto strachu pochází z pocitu, který ho doprovází. Bez ohledu na veškeré úsilí, nic nefunguje tak, jak jsme zamýšleli, a proto často nechceme ani vyzkoušet něco nového. Kvůli tomuto strachu často věci posouváme či neděláme raději nic. „Proč bych se měl snažit?“ a „Nejsem dost dobrý.“
No, čeho se bojíte vy?
Kdybyste se nebáli, co byste udělali? A teď, cos tím uděláte?